Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla k jednání koalice ochotných v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.
Rusko uzavře vzdušný prostor nad vojenskou střelnicí Kapustin Jar kvůli testování balistických raket Orešnik (Líska), píše dnes server Ukrajinska pravda. Podobný krok Moskva učinila i před ostřelováním ukrajinského města Dnipro v listopadu loňského roku.
K uzavření vzdušného prostoru nad střelnicí Kapustin Jaru, která se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, má podle serveru dojít od 12. do 13. května mezi šestou a čtvrtou hodinou místního času (4:00 a 14:00 SELČ). Omezení se týká všech letadel.
Může to znamenat, že Rusko se chystá na jejich odpálení, píše ukrajinský server Militarnyi, který upozorňuje zejména na rozsah prostoru, který má být uzavřen - od země po neomezenou výšku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vřele uvítal státníky z Francie, Německa, Británie a Polska. Prezidenta Emmanuela Macrona a premiéry Friedricha Merze, Keira Starmera a Donalda Tuska spolu se svou první dámou Olenou vzal k památníku padlých vojáků na náměstí Nezávislosti („majdanu“) v centru Kyjeva.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
