Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Britský ministr zahraničí David Lammy se zúčastní dnešní neformální schůzky 17 šéfů diplomacií zemí Evropské unie s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ve Lvově. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí.
Na setkání, kde bude také český ministr zahraničí Jan Lipavský, mají ministři hovořit o tom, jak zajistit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině, uvedlo ministerstvo. Neformální schůzka má být podle Reuters společnou ukázkou podpory budoucnosti Ukrajiny v Evropě.
Očekává se také, že ministři politicky podpoří vznik speciálního tribunálu, který by se měl zabývat válečnou agresí proti Ukrajině.

Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80 lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.
„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.
Dále řekl, že si Rusko vždy bude pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a „odvážného čínského lidu“ k vítězství ve druhé světové válce.
Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.