Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války.
„Kategoricky odmítáme jakékoli srovnávání dnešního Ruska s nacistickým Německem. Taková prohlášení vyznívají obzvláště cynicky na pozadí oslav 80. výročí vítězství nad Hitlerovou říší, k němuž naše země rozhodujícím způsobem přispěla, včetně osvobození Československa,“ uvedlo velvyslanectví.
Mezinárodní gymnastická federace (FIG) udělila 43 sportovcům z Ruska neutrální status, který jim umožňuje účast na mezinárodních soutěžích. Závodit ale nebudou, protože to kolektivně odmítli jako vyjádření solidarity s krajany, jejichž žádost byla zamítnuta. Informuje o tom server insidethegames.
Agentura TASS zveřejnila, že povolení závodit dostalo sedmnáct moderních gymnastek, čtrnáct sportovních gymnastek a gymnastů a dvanáct závodníků ve skocích na trampolíně. Celkem ruský svaz podle dřívějších informací žádal o povolení přibližně pro stovku sportovců.
Na mezinárodních závodech v gymnastických sportech Rusové pod neutrální vlajkou ale k vidění nebudou. „Všichni ruští sportovci, kteří dostali neutrální status, se rozhodli rezignovat na účast v nadcházejících soutěžích pod hlavičkou FIG,“ uvedla ruská gymnastická federace.
Podobně jako v jiných sportech FIG při posuzování žádostí o neutrální status mimo jiné prověřovala, jestli sportovci veřejně nepodpořili ruskou agresi na Ukrajině. Podle ruského svazu byly některé žádosti zamítnuty bezdůvodně a předpojatě.
Přes 2000 lidí podepsalo do dnešního poledne na internetu petici za přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech po Jiřím Bartoškovi. Herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zemřel ve čtvrtek. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) se návrhem bude zabývat vedení města. Přejmenování jedné z nejrušnějších ulic ve městě by ale bylo komplikované pro tisíce lidí a firem, kteří tam sídlí.
„Každou peticí se zabývat musíme. U Moskevské ulice by ale přejmenování bylo administrativně velmi náročné, je zde spousta popisných čísel, bydlí zde hodně lidí a sídlí hodně firem,“ řekla Pfeffer Ferklová.
O přejmenování Moskevské ulice se hovořilo i před několika lety, když Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy aktivisté symbolicky přelepili uliční tabule na Kyjevskou ulici.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
