Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.
Ukrajinský parlament dnes ratifikoval dohodu se Spojenými státy o využívání ukrajinského nerostného bohatství. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, napsala agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené Ukrajiny.
Kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce, obhajoval dnes slovenský premiér Robert Fico plánovanou cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa. Fico v projevu na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce a jejich představitelé kritizovali Fica, že si v době pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině hodlá porážku nacistického Německa připomenout v Moskvě.
„Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015, a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl Fico, jehož příchod k pódiu provázel nejen potlesk veřejnosti, ale i pískot a pokřik „Ostuda“. Fico zopakoval, že podle něj minulost nelze spojovat se současností.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
