Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nový německý kancléř Friedrich Merz po dnešní schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Merz dodal, že brzy plánuje cestu do Kyjeva.
Merz také v Paříži apeloval na členy Evropské unie, aby zvýšili výdaje na obranu a zaplnili tak mezery ve schopnostech sedmadvacítky a zajistili pokračující podporu Ukrajině. Ta se už přes tři roky brání ruské agresi.
Kancléř doufá, že se na Ukrajině podaří brzy zajistit trvalé příměří a Německo i Francie jsou připraveny na něj dohlížet. Macron je ale skeptik - podle něj šéf Kremlu Vladimir Putin pravděpodobně jím ohlášené jednostranné třídenní příměří od 8. do 10. května nedodrží. Oba státníci si přejí, aby se na zajištění příměří podílely také Spojené státy.
OBRAZEM: Vasyl Stjevastjanov dává dohromady svůj byt v centru Kyjeva, který poničil jeden z ruských útoků. Okna vysklená, knihy spálené, ale aspoň, že vyvázl bez větší újmy.
Za rusofobii označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem Robertem Ficem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nad některými zeměmi Evropské unie při jejich cestě na vojenskou přehlídku v Moskvě. O existenci zákazu psala srbská média a minulý týden o něm hovořil i sám Fico, žádná z dotčených zemí ho ale dosud nepotvrdila.
Fico a Vučić patří mezi téměř 30 zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí nad nacismem. Slovenský premiér je jediným vrcholným představitelem země EU, který svou účast veřejně potvrdil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
