Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruská armáda přijímá veškerá opatření, aby se moskevské oslavy vítězství uskutečnily v „klidném, stabilním a mírovém prostředí“.
Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání plošné ruské invazi, vojenskou přehlídku označila za ruskou propagandu. Uvedla také, že se nebude řídit příměřím, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin a které by mělo platit od 8. do 10. května. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nemůže Kyjev zaručit bezpečí lidem, kteří přijedou do Moskvy na oslavy. Ke třicetidennímu klidu zbraní, který prosazují Spojené státy a se kterým Ukrajina souhlasila, Rusko bez splnění dalších podmínek přistoupit nechce.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.
„Domníváme se, že je pravděpodobně nemožné zajistit úplné zprostředkování (rozhovorů) bez alespoň nějakého přímého jednání mezi oběma stranami. Na to se tedy právě soustředíme,“ řekl Vance v debatě na akci pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí ve Washingtonu.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. V době vrcholících příprav na vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa by šlo o jeden z největších vzdušných útoků za celou válku.
„Prostředky protivzdušné obrany zničily pět řízených střel dlouhého doletu Neptun, šest řízených leteckých pum JDAM a dvě rakety vícenásobného raketometného systému HIMARS americké výroby, jakož i 524 bezpilotních letounů,“ uvedlo ve svodce ruské ministerstvo obrany.
Informaci ministerstva nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.