Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinská armáda v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.
Dnes také ukrajinská armáda podle Reuters uvedla, že její jednotky bojují v Kurské oblasti, ačkoliv Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila.
Videa na YouTube, která se nenačítají. Návštěva populárního nezávislého zpravodajského webu, kde se zobrazí jen prázdná stránka. Mobilní připojení k internetu, které nefunguje celé hodiny nebo dny. Připojení k internetu v Rusku může být frustrující, komplikované a dokonce i nebezpečné, píše agentura AP.
Nejde o poruchu sítě, ale o záměrné, komplexní a dlouhodobé úsilí úřadů dostat internet zcela pod kontrolu Kremlu. Úřady přijaly restriktivní zákony a zakázaly weby a platformy, které s nimi nespolupracují. Technologie byla zdokonalena tak, aby bylo možné monitorovat a manipulovat on-line provoz.
I když je stále možné obejít omezení pomocí aplikací virtuální privátní sítě (VPN), i ty jsou obvykle blokovány.
Toto léto úřady dále omezily přístup k internetu rozsáhlými odstávkami mobilního internetu a přijetím zákona, jenž trestá uživatele za vyhledávání obsahu, který úřady shledají jako nezákonný.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
pokračujeme v online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.
Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.
Sobjanin uvedl, že „podle dosavadních informací nejsou na místech dopadů trosek vážné škody ani zranění“. Drony podle něho letěly na metropoli z různých směrů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
