Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 navštívila zemi a vyjádřila jí podporu řada evropských i světových politiků. Jako první z evropských vrcholných politiků přicestovali do Kyjeva, kde ještě zuřily boje, v březnu 2022 český premiér Petr Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Politici jednali se Zelenským a předsedou vlády a vyjádřili Ukrajině evropskou podporu.
O nečekané cestě psala přední evropská i americká média. Označily ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Fiala Kyjev poté navštívil například v říjnu 2022, kdy se zúčastnil společného zasedání české a ukrajinské vlády.
V dubnu 2023 navštívil Ukrajinu s tehdejší slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou prezident Petr Pavel, který jednal se Zelenským. Pavel se také jako první zahraniční prezident vydal na východ Ukrajiny po ruské invazi, když navštívil východoukrajinské Dnipro.
Prezident Petr Pavel dnes odpoledne přijme na Pražském hradě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ženu Olenu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Ukrajinský vládní speciál přistál na ruzyňském Letišti Václava Havla dnes před polednem.
Za vyhrožování označil dnes slovenský premiér Robert Fico vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.
Fico na tiskové konferenci také potvrdil, že na moskevské oslavy pojede. Dohoda Ukrajiny a USA o nerostných surovinách podle něj znamená, že válka na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, bude pokračovat ještě dlouho. „Je to velká neúcta, když někdo zemi, která měla největší podíl na vítězství nad fašismem a měla největší oběti, vzkazuje: Oslavujte si, my vám tam možná hodíme nějaký dron. Toto do moderní politiky nepatří,“ prohlásil Fico.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
