Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin začátkem tohoto týdne oznámil, že rozhodl o třídenním příměří v bojích na Ukrajině kolem 80. výročí konce druhé světové války. Zelenskyj podle AFP řekl, že Ukrajina „nebude hrát hry, aby vytvořila milou atmosféru a umožnila Putinovi 9. května dostat se z izolace“.
Tato Putinova nabídka třídenního příměří je test, který má ukázat, nakolik je Kyjev připravený ukončit válku, řekl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Šéf Kremlu krátkodobé příměří vyhlásil už na Velikonoce, obě znepřátelené strany se pak vzájemně obviňovaly z jeho porušování.
Jen hrstka lidí vítala dnes v Bratislavě motorkáře z evropské odnože ruského klubu Noční vlci, kteří si jízdou a návštěvou památníků připomínají nadcházející 80. výročí konce druhé světové války. Jiná skupina lidí během průvodu motorkářů u památníku Slavín ve slovenské metropoli zase rozvinula transparent s nápisem „Rusko je teroristický stát“; v rukou také měli vlajky Ukrajiny, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. K střetu obou táborů nedošlo.
Rusko v noci na dnešek během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle ruského servisu BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
