Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.
Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.
„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.
Podle ukrajinské vicepremiérky Julije Svyrydenkové budou Spojené státy do společného investičního fondu pro obnovu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc.
Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters. Ta zveřejnila návrh dohody ještě před oficiálním oznámením s tím, že podle návrhu Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zaplatila i vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl naopak jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
