Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.
Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.
Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.
Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně.
„V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad. Informovala o tom státní agentura TASS.
„Jejich slovo je pro mne zákonem. Uděláme to tak. Jakmile se vrátím do Moskvy, hned nechám připravit a podepíšu příslušný výnos, kterým se letišti přidělí název Stalingrad,“ odpověděl Putin na žádost, kterou mu předal gubernátor Andrej Bočarov.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
