Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Rusko na Ukrajině musí dosáhnout svých cílů, k jejich splnění ale upřednostňuje mírovou cestu. Dnes to novinářům řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov, uvedla agentura Reuters. Peskov rovněž zopakoval, že Rusko je připravené k přímým rozhovorům s Ukrajinou, ale že Kyjev se dosud nevyjádřil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února 2022 čelí ruské invazi, opakovaně Moskvu vyzval, aby přistoupila na bezpodmínečné příměří. Zastavení bojů na Ukrajině se snaží zprostředkovat Spojené státy, které varovaly, že pokud v brzké době nenastane pokrok, své úsilí vzdají.
Konflikt na Ukrajině je podle Peskova příliš složitý na to, aby mohl být vyřešen okamžitě. Zatímco USA i Ukrajina vybízejí k okamžitému zastavení bojů, Rusko se v této věci ještě jasně nevyjádřilo. Uvádí ale, že i jeho cílem je válku zastavit, zároveň chce ale řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude v nejbližších týdnech informovat vládu o revizi vztahů České republiky s Čínou. ČTK to sdělili mluvčí ministerstva zahraničí. Podle informací ČTK ale nepůjde o formální dokument. Na začátku února Lipavský ČTK řekl, že by chtěl kabinetu analýzu vztahů předložit zhruba za měsíc či dva.
„Revize je kontinuální proces, o jehož průběhu bude ministr Lipavský informovat vládu v nejbližších týdnech,“ uvedla česká diplomacie. Revize vztahů s Ruskem a Čínou je zakotvena v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).
Co se týče Ruska, kabinet zprávu o revizi vztahů schválil předloni v červnu. Lipavský tehdy novinářům k analýze řekl, že Rusko bude zdrojem hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i Evropy i v následujících desetiletích, pokud nenastane fundamentální proměna ruské společnosti.
V dokumentu také česká diplomacie uvedla, že řada protiruských sankcí zůstane i v nadcházejících letech v platnosti. Ruské vedení bude Česko, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO) podle zprávy nadále považovat za své nepřátele.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.