Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl americký návrh, že Spojené státy převezmou od Ruska kontrolu nad okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, největší svého druhu v Evropě. „Nikdy jsme takovou nabídku nedostali. Ale pokud se tak stane, vysvětlíme, že Záporožskou jadernou elektrárnu řídí ruská státní společnost Rosatom,“ odvětil Lavrov a dodal, že elektrárna je „ve velmi spolehlivých rukou“.
„Chápeme, chápeme tu netrpělivost, protože to je v americké kultuře, že vytváříte očekávání a okolo těchto očekávání zvyšujete napětí,“ uvedl Lavrov v odpovědi na výstrahy šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že se USA stáhnou z vyjednávání, pokud se rychle nepodaří dosáhnout výsledků. „To nepomáhá zapojit se do skutečné politiky. Ale v našem případě, jak už jsem řekl, jsme připraveni k dialogu, připraveni k rozhovorům a nechceme začít sázkou na neúspěch. To by byla známka špatné dohody,“ dodal v rozhovoru pro CBS.
Ukrajinští vojáci dál bojují ve dvou ruských oblastech, uvedl Volodymyr Zelenskyj. Popřel tak tvrzení Moskvy o úplném osvobození Kurské oblasti.
„Naše síly pokračují v aktivních obranných operacích ve vymezených částech Kurské a Belgorodské oblasti,“ napsal Zelenskyj. Připustil, že podle hlášení generála Oleksandra Syrského zůstává situace na frontě na mnoha úsecích obtížná, jen během dopoledne podnikl nepřítel téměř 70 útoků na ukrajinské pozice. Prezident poděkoval ukrajinským vojákům za odolnost. Nejtvrdší boje se podle hlavy státu odehrávají u Pokrovska, Kramatorska a Lymanu na východě Ukrajiny, jakož i v Kurské oblasti.
Nejméně tři mrtvé civilisty a čtyři raněné si vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Současně vyzvaly civilisty žijící ve městech a obcích poblíž frontové linie k evakuaci.
Ruské bomby zabily manžele ve věku 47 a 48 let, jakož i důchodce ve věku 78 let, uvedla ukrajinská prokuratura, která bombardování vyšetřuje pro podezření ze spáchání válečného zločinu. Zranění utrpěly dvě ženy ve věku 67 a 73 let a dva muži ve věku 77 a 83 let, dodala.
Rusové shodili na město tři letecké bomby, které poškodily 21 rodinných domů a dvě auta, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Vadym Filaškin. „Rusové zasazují Kosťantynivce a dalším městům na frontové linii každý den smrtící údery. Zůstat tam znamená stát se terčem nepřítele. Buďte zodpovědní! Včas ji evakuujte!“ apeloval.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
