Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část této oblasti na západě Ruska obsadili loni v létě. Dnes to podle agentury Reuters oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu uvedl, že ukrajinské dobrodružství v Kurské oblasti zcela ztroskotalo, a že se tak otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, oběti bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda. Chlapec v Charkově byl zraněn při výbuchu. Poškozeno tam bylo i několik balkonů a byla rozbitá okna domů. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Velký úder ruských dronů ohlásilo ukrajinské město Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti. „Kropyvnyckyj čelil dalšímu nepřátelskému útoku dronů. V tuto chvíli víme, že byly poničeny prostory skladu. Na místě pracují záchranáři. Prvotní zprávy ukazují, že se útok obešel bez obětí,“ uvedl šéf vojenské správy Kirovohradské oblasti Andrij Rajkovič.
Ruský vojenský vrtulník v pátek nad Baltským mořem narušil vzdušný prostor Polska. Dnes to na síti X oznámila polská armáda s tím, že povaha incidentu naznačuje, že Rusko zkouší připravenost polských systémů protivzdušné obrany.
„Let vrtulníku sledovaly vojenské radarové systémy polských ozbrojených sil a civilní systémy polského letectva,“ uvedla armáda. Vrtulník podle ní patřil k ruské baltské flotile. Armáda poznamenala, že po celou dobu byly síly i prostředky protivzdušné obrany v pohotovosti a připraveny zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
