Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela muže podezřelého z pátečního zabití ruského generálporučíka Jaroslava Moskalika při atentátu s pomocí nálože nastražené v automobilu nedaleko Moskvy. Podezřelým je údajný „agent ukrajinských zvláštních sil“ Ignat Kuzin, uvedla podle agentury Reuters FSB.
Moskva už v pátek obvinila ze zabití 59letého zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu Ukrajiny, která už více než tři roky čelí ruské agresi. Kyjev se k Moskalikově smrti oficiálně nevyjádřil.
Generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v pátek v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta ve městě Balašicha u Moskvy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě setkal s britským premiérem Kierem Starmerem.
„Hlavními tématy naší diskuse byly kroky nezbytné k nastolení úplného a bezpodmínečného příměří a k vypracování dalších bezpečnostních záruk. Shrnuli jsme výsledky jednání mezi zástupci Ukrajiny, Spojených států, Francie, Spojeného království a Německa v Paříži a Londýně. Budeme pokračovat v naší práci v rámci Koalice ochotných,“ napsal Zelenskyj na sociální síť X.
Ruský prezident Vladimir Putin při pátečním jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem řekl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. Dnes to podle agentury Interfax oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Trump mezitím na své sociální síti Truth Social napsal, že Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních. Spojené státy se snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.
„Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města. To mě přivádí na myšlenku, že válku možná nechce zastavit,“ řekl Trump. „Příliš mnoho lidí umírá!!!“ uvedl americký prezident, který jako možnou reakci zmínil bankovní a sekundární sankce.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
