Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dva lidé zahynuli a osm utrpělo zranění při dronovém útoku, který Rusko v noci na dnešek podniklo na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na telegramu o tom informoval Serhij Lysak, šéf vojenské správy tohoto regionu. V Kyjevě dnes drží smutek za oběti čtvrtečního raketového útoku.
Protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí podle Lysaka sestřelila 11 ruských dronů. V důsledku útoků v obcích Synelnykove a Samarivka vznikly požáry ve dvou blíže neurčených podnicích. V Pavlohradu bylo zasaženo několik vícepodlažních domů. Lysak zveřejnil fotografii panelového domu, kde z oken několika bytů šlehají plameny a vychází z nich černý dým. Dva lidé přišli o život, šest skončilo v nemocnici a dva lehčeji zraněné záchranáři ošetřili na místě. Rusko s nasazením dronů a raketometů Grad útočilo také na města Marhanec a Nikopol ležící na západním břehu Dněpru.
Evropská unie poskytne Moldavsku 20 milionů eur (499 milionů Kč) na modernizaci protivzdušné obrany. Dnes to oznámila Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy. Někdejší sovětská republika si podle Reuters opakovaně stěžuje na drony, které se do jejího vzdušného prostoru dostávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Rada EU uvedla, že finance poslouží k posílení vzdušné obrany krátkého dosahu, a to jak o odpalovací zařízení, tak o střely. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během návštěvy Kišiněva uvedla, že pomoc pomůže zabránit dopadu ruských střel a dronů na moldavské území.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
