Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Tři lidé, včetně jednoho dítěte, zahynuli při náletu ruských dronů v noci na dnešek na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedli ukrajinští záchranáři, podle kterých byl při opakovaném ruském útoku zraněn i jeden jejich kolega. V sousední Doněcké oblasti ruská bomba, svržená dnes ráno na ves Jarova u Lymanu, zabila 61letého muže a jeho 78letého otce, napsala na telegramu ukrajinská prokuratura. Další tři mrtvé a čtyři raněné si podle náčelníka tohoto východoukrajinského regionu Vadyma Filaškina vyžádalo ruské ostřelování během uplynulých 24 hodin.
K útoku na Pavlohrad šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak původně informoval o dvou mrtvých a osmi raněných. Později také oznámil, že počet zraněných stoupl na 14, včetně šestiletého chlapce a dvou dospívajících ve věku 15 a 17 let.
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Světlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské zpravodajské kanály působící na sociální síti. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Devětapadesátiletého generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů. Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsal zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký bezpečnostním složkám.
Írán podepíše s ruskými společnostmi smlouvu o rozvoji sedmi ropných polí v hodnotě čtyř miliard dolarů (88 miliard Kč). Ve státní televizi to řekl íránský ministr ropného průmyslu Mohsen Páknežád, který je na návštěvě Moskvy. Později dodal, že Írán posílí spolupráci s Ruskem v oblasti zemědělství a bankovnictví a odstraní překážky ve všech oblastech spolupráce mezi oběma zeměmi.
Rusko od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině prohloubilo vztahy s Íránem a v lednu podepsalo s Teheránem smlouvu o strategickém partnerství. Na obě země se vztahují západní sankce. Rusko má s Íránem dlouhou historii spolupráce, pomohlo například vybudovat první íránský jaderný reaktor, který je v Búšehru na jihu země.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
