Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Balistická raketa severokorejské výroby, kterou Rusko při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zabilo 12 lidí, obsahovala přinejmenším 116 zahraničních dílů včetně těch ze Spojených států. Dnes to na síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. To, že střelu vyrobila KLDR, oznámil Zelenskyj už ve čtvrtek.
„Vyšetřování všech podrobností o střele pokračuje. Už je ale jisté, že balistická střela pocházela ze Severní Koreje,“ napsal Zelenskyj. „Střela, která zabila civilisty v Kyjevě, obsahovala nejméně 116 součástí pocházejících z jiných zemí, většina z nich byla naneštěstí vyrobena americkými společnostmi,“ upřesnil.
Zelenskyj k útoku na Kyjev uvedl, že vedle 12 mrtvých utrpělo zranění takřka 90 lidí, z nich přes 30 zůstává v nemocnicích. „Záchranné operace na místě byly dokončeny teprve dnes,“ dodal.
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na Ukrajině v řadách ruské armády padl Američan Michael Gloss, který byl synem náměstkyně ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) pro digitální inovace Juliany Gallinaové Glossové, informoval dnes portál Važnyje istorii. Jedenadvacetiletý Gloss zemřel loni v dubnu, jak uvádí rodinou zveřejněný nekrolog.
„Se šlechetným srdcem a bojovnickým duchem si Michael prošlapával vlastní hrdinskou cestu, když byl 4. dubna 2024 ve východní Evropě tragicky zabit,“ píše rodina v nekrologu, který zveřejnil pohřební ústav ve Fairfaxu. Podrobnosti o úmrtí či o místě, kde se tak stalo, rodina neupřesnila.
Server Važnyje istorii napsal, že Gloss zanechal vysokoškolského studia a opustil Spojené státy. Nejprve pobýval v Itálii, navštívil Izrael, odkud byl deportován. Poté strávil několik měsíců v Turecku, kde se zúčastnil shromáždění hnutí hippies Rainbow Family of Living Light a pomáhal obětem zemětřesení.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
