Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila, že zabila dva migranty původem ze Střední Asie, kteří prý chystali útok na petrochemický podnik v Nižegorodské oblasti. FSB tvrdí, že dvojice konala na základě pokynů ukrajinské rozvědky. Rusko před více než třemi lety sousední zemi vojensky napadlo.
„Během zatýkání (podezřelí) kladli ozbrojený odpor. Byli zneškodněni odvetnou střelbou,“ citoval list Kommersant z vyjádření tajné služby, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB.
Na místě agenti našli dva drony s výbušným zařízením, útočnou pušku kalašnikov a pistoli Makarov. V mobilních telefonech pak podle tvrzení FSB našli komunikaci s ukrajinským řídícím důstojníkem, se kterým projednávali přípravy na útok. Podezřelí byli podle tajné služby přívrženci „ideologie mezinárodní teroristické organizace, zakázané v Rusku“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruší část své státní návštěvy Jihoafrické republiky kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z dnešní noci a vrací se zpět do vlasti. Oznámil to na síti Telegram. Dnes se ještě setká s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou, kterého chce informovat o situaci na Ukrajině.
Ostatních důležitých schůzek v JAR se místo něj zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ramaphosa mezitím na síti X uvedl, že si telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se kterým se prý dohodli na nutnosti ukončit válku na Ukrajině co nejdříve.
„Je to už 44 dní, co Ukrajina souhlasila s úplným příměřím a zastavením úderů. Jednalo se o návrh Spojených států. A je to 44 dní, kdy Rusko pokračuje v zabíjení našich lidí a vyhýbá se tvrdému tlaku a odpovědnosti za své činy,“ napsal dnes Zelenskyj.
Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev, který si podle úřadů vyžádal řadu mrtvých a 77 raněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům.
„Ruské maximalistické požadavky, aby se Ukrajina stáhla ze svých regionů, v kombinaci s těmito brutálními údery ukazují, že překážkou míru je Rusko, nikoli Ukrajina. Tlak by měl být vyvíjen v Moskvě, ne v Kyjevě,“ napsal Sybiha.
„Putin svými činy, nikoli slovy, dává najevo, že nerespektuje žádné mírové snahy a chce jen pokračovat ve válce. Slabost a ústupky jeho teror a agresi nezastaví. Pouze síla a tlak,“ zdůraznil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
