Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Lidé na Slovensku dnes protestovali proti zákonu, kterým sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace, včetně sestavování zvláštního výkazu o jejich dárcích. Demonstranti vyzvali prezidenta Petera Pellegriniho, aby zákon nepodepsal. V Bratislavě průvod a shromáždění svolalo občanské sdružení Mír Ukrajině v rámci série protivládních demonstrací, které organizuje od loňského prosince. Účast na nich mezitím značně klesla.
„Z parlamentu přichází takzvaný ruský zákon, který nasměruje Slovensko pryč od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Tento návrh útočí na občanskou společnost, na aktivní lidi, kteří se snaží dělat naši zemi lepší,“ řekl za organizátory protestu Dávid Selyem. Jde podle něj o hodnoty, kam Slovensko patří - zda na východ, kde vládne strach, nebo na západ, kde je svoboda.
Noční ruské útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev si podle nové bilance záchranářů vyžádaly nejméně 12 mrtvých a 90 zraněných. Dnes odpoledne o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Záchranáři nadále prohledávají trosky a pátrají po přeživších.
Mluvčí kyjevských záchranářů Pavlo Petrov řekl, že pozdě odpoledne našli záchranáři v troskách těla dvou lidí a předtím ještě tělo 27leté ženy, čímž původně oznámená bilance vzrostla na 12 mrtvých. Ze zhruba 90 zraněných jich je polovina v nemocnici.
Ruský úder zasáhl Svjatošynskou čtvrť na západě metropole, odkud Petrov ohlásil všechny mrtvé.
Kyjev a Washington pokročily v přípravě dohody o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství, ujednání ale tento týden ještě hotové nebude. Dnes to ve Washingtonu podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
„Nastal pokrok a naše týmy nyní spolu velice úzce pracují,“ řekl Marčenko. „Stále zůstávají některé otázky, o kterých diskutujeme,“ uvedl bez upřesnění.
Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
