Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o ratifikaci dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že dokument byl zveřejněn v úředním věstníku.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján podepsali letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého papeže Františka za vynikajícího člověka, kterého si bude navždy pamatovat v tom nejlepším. Vyzdvihl také jeho snahu o dialog mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví. Podle ruské státní agentury TASS to vyplývá z prohlášení, které zveřejnil Kreml.
František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Měl jsem možnost s tímto vynikajícím mužem mnohokrát komunikovat a vždy na něj budu mít tu nejsvětlejší vzpomínku,“ uvedl Putin. „Aktivně přispíval k rozvoji dialogu mezi ruskou pravoslavnou a římskokatolickou církví, jakož i ke konstruktivní spolupráci mezi Ruskem a Svatým stolcem,“ uvádí se v prohlášení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své kondolenci ocenil, že se papež František modlil za mír na Ukrajině a pro Ukrajince. Lidem uměl dávat naději a zmírnit jejich utrpení, dodal. František zemřel dnes ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.
„Jeho život byl zasvěcený bohu, lidem a církvi. Uměl dávat naději, zmírňovat utrpení modlitbou a podporovat jednotu. Modlil se za mír na Ukrajině a za Ukrajince. Truchlíme společně s katolíky a všemi křesťany, kteří u papeže Františka hledali duchovní podporu,“ napsal Zelenskyj na X.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
