Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský vojenský soud vyměřil tresty vězení od 12,5 do 18 let pěti lidem, kteří byli obviněni, že loni v dubnu zapálili zařízení na železnici a také vrtulník Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo. Skupina podle obžaloby jednala na pokyn neznámých lidí blízkých ukrajinské vojenské rozvědce HUR, uvádějí ruská média.
O zničení vrtulníku v Moskvě tehdy informovala ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje. K odpovědnosti za tento čin se ale přímo nepřihlásila.
Úřady obvinily pětici mladých lidí ze sabotáže a z teroristického činu v organizované skupině, za což jim hrozilo až 20 let vězení. Podle rozsudku si dvaadvacetiletý Nikita Bulgakov má odpykat 18 let, jeho vrstevník Stanislav Chamidullin a jednadvacetiletý Roman Jakovec 17,5 roku, dvaadvacetiletý Daniil Jamskov 17 let a dvacetiletá Anastasija Močalinová 12,5 roku. Za zapálení vrtulníku měli podle obžaloby slíbenou odměnu tři miliony rublů (asi 810.000 Kč), napsal server BBC News.
Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti. Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem jej obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.
Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván. „Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne na svém webu poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.
Slovenská sněmovna dnes odmítla opoziční návrh usnesení, kterým by vyzvala Rusko ke stažení vojáků a techniky z Ukrajiny. Vládní poslanci spolu s částí nezařazených poslanců hlasováním rovněž prosadili, že parlament nebude jednat o reakci k nedělnímu ruskému raketovému útoku na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých civilistů.
Vládní poslanci zablokovali opoziční návrhy jen den poté, co slovenský premiér Robert Fico podle médií odmítl přímo odsoudit útok na Sumy. Tam dvě ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku útok zranil.
Slovenský ministerský předseda v pondělí, kdy smrtící útok na lidi v ulicích ukrajinského města odsoudila řada světových politiků, tvrdil, že odsuzuje veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemá dost informací.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
