Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.
„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.
Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.
Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
