Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.
Kallasová zdůraznila, že Ukrajina již před měsícem souhlasila s návrhem Spojených států na příměří, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce tuto válku,“ uvedla i v souvislosti s nedělním útokem v ukrajinském městě Sumy, který si vyžádal přes 34 obětí. „Jediným způsobem, jak přimět Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, je vyvinout na něj větší tlak,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Matka dvou dětí, učitelka, žák šesté třídy i s oběma rodiči, řidič nebo hudebnice z oblastní filharmonie. Ukrajinská média přinášejí podrobnosti o obětech nedělního ruského vzdušného útoku na ukrajinské město Sumy, který podle ukrajinských úřadů zabil 34 lidí včetně dvou dětí, kolem 117 dalších zranil a je považovaný za jeden z nejsmrtelnějších ruských úderů za poslední měsíce.
„Jednou ze zabitých v Sumách je třicetiletá Julija Jelšanská, po které zůstal manžel a dvě děti,“ píše na svém webu ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na kamarádku zabité. S odkazem na místní školu pak uvádí, že útok nepřežila ani rodina Martynenkových - rodiče Mykola, Natalija a jejich syn Maksym, jenž chodil do šesté třídy. Zahynula také učitelka Maryna Čudesová a její matka Ljudmila Serhijenková, které se snažily pomoci zraněným po prvním úderu, uvádí Suspilne a jména některých obětí doplňuje jejich fotografiemi.
Nejméně čtyři lidé zahynuli při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské oblasti, dalšího člověka zabil ruský dron v Záporožské oblasti, uvedly úřady.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
