Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Británie zvažuje, že na Ukrajinu na pět let vyšle své vojáky, uvedl ve čtvrtek britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na nejmenované zdroje. Vojáci by podle něj na Ruskem napadanou Ukrajinu byli vysláni v rámci plánu, o němž nyní Londýn jedná se svými spojenci.
Jedna z variant plánu, o němž se jedná, je podle zdrojů serveru vyslání Evropany vedených sil na Ukrajinu. Jejich úkolem by bylo odradit Rusko od porušení možné dohody o příměří a zároveň by ulevilo ukrajinským vojákům.
Mluvčí britského premiéra Keira Starmera v březnu podle agentury Reuters uvedl, že „významný počet“ zemí je ochotných poskytnout Ukrajině mírové síly v případě, že bude uzavřena mírová dohoda s Ruskem.
Britský princ Harry dnes přijel na neohlášenou návštěvu Ukrajiny a v západoukrajinském Lvově se setkal s lidmi zraněnými ve válce. S odvoláním na jeho mluvčího o tom napsala agentura AP. Zároveň připomněla, že Harry, který deset sloužil v britské armádě, dlouhodobě spolupracuje se zraněnými veterány.
Harry navštívil ortopedickou kliniku Superhumans Center ve Lvově, která provádí rehabilitace pro zraněné vojáky a civilisty a zároveň zdarma poskytuje protézy, rekonstrukční operace a psychologickou pomoc.
Vévoda ze Sussexu, který sloužil deset let v britské armádě, z toho dvakrát v Afghánistánu, kde působil v posádce bojového vrtulníku Apache, ve kterém obsluhoval palubní zbraně, se zaměřuje na pomoc zraněným vojákům dlouhodobě. V roce 2014 založil hry Invictus Games, které zraněným veteránům nabízí příležitost soutěžit ve sportovních disciplínách podobných paralympiádě.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková po zhruba třech letech v Kyjevě odchází z funkce. Napsaly to dnes agentury AP a Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Její rezignace se očekávala už nějakou dobu, zejména s ohledem na to, že administrativa současného prezidenta Donalda Trumpa klade důraz na sbližování s Ruskem a ukončení rusko-ukrajinské války, podotkla AP.
Brinkovou do vedení diplomatické mise na Ukrajině jmenoval v roce 2022 tehdejší prezident Spojených států Joe Biden a ve východoevropské zemi působila od května téhož roku, napsala agentura Reuters, která s odvoláním na své zdroje dále píše, že diplomatka odchází na vlastní žádost. Chystá se prý zcela opustit diplomatickou službu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
