Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Estonské vojenské námořnictvo zadrželo v Baltu tanker Kiwala plující do Ruska. Kvůli kontrole jej odeslalo do estonských vod, kde zakotvil, oznámil dnes velitel námořnictva, komodor Ivo Värk na tiskové konferenci ministerstva obrany. Loď byla zadržena kvůli kontrole, uvedl estonský premiér. Plavidlo je na sankčním seznamu Evropské unie, Británie, Kanady a Švýcarska, napsal server Delfi. Komodor Värk podle portálu ujistil, že nynější kontrola nijak nesouvisí s poškozením podmořské kritické infrastruktury v loňském roce.
„Estonské námořnictvo dnes časně ráno zadrželo sankcionované plavidlo plavící se bez vyvěšené státní vlajky. Naše orgány jsou momentálně na palubě lodi a kontrolují její právní stav a bezpečnost. Estonsko bere podezřelé aktivity v Baltském moři velmi vážně,“ napsal premiér Kristen Michal na síti X. Zveřejnil i snímek s popiskem, že estonské námořnictvo zadrželo tanker z ruské „stínové flotily“.
Německo poskytne Ukrajině čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, 15 tanků Leopard 1, průzkumné drony a 100 000 dělostřeleckých nábojů v rámci nového balíčku vojenské pomoci, oznámil 11. dubna ministr obrany Boris Pistorius podle televize N-tv.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes slíbil, že Moskva bude dál usilovat o obnovení přímého letecké spojení se Spojenými státy, které by mělo následovat po případném zrušení amerických sankcí na aerolinky Aeroflot. Američané na ruský návrh dosud nereagovali. Lavrov zdůraznil, že výměny vězňů pomáhají upevnit důvěru mezi Ruskem a USA v době, kdy se snaží obnovit vztahy.
Mluvčí Kremlu potvrdil, že do Ruska přiletěl zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Očekává se, že se ještě dnes setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
