Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Gruzie je pro Rusko testovacím polem, států zranitelných vůči ruské hybridní strategii je mnoho, řekla dnes na veřejném setkání v pražské Knihovně Václava Havla bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Rusko podle ní nemá silnou vojenskou strategii a tak spoléhá na strategii hybridní. Zahrnuje podle ní manipulaci voleb, silnou propagandu a dezinformační strategii a také přítomnost oligarchů či populistů v zemi.
„Je mnoho zemí, které mohou naplňovat tato kritéria a jsou zranitelné proti této ruské hybridní strategii,“ řekla. Jiným státům by Zurabišviliová doporučila především bojovat proti propagandě, kybernetickým útokům či dezinformacím, a to více organizovaně, než je tomu v Gruzii. Jako problém vnímá polarizovanou společnost. „Mluvíte pouze s lidmi, kteří jsou na vaší straně a nemáte cesty, jak oslovit ty, kteří vás nepodporují,“ podotkla. Podporují to podle ní i algoritmy sociálních sítí.
Estonský prezident Alar Karis dnes podepsal ústavní dodatek, který odebírá cizím státním příslušníkům žijícím v Estonsku právo na účast v místních volbách, a to s výjimkou občanů zemí Evropské unie. Informovala o tom veřejnoprávní stanice ERR a agentura AFP, podle níž se tento krok dotkne především velké ruské menšiny v zemi.
Zákonodárci ústavní novelu schválili už na konci března. Rozhodnutí o omezení hlasovacího práva přišlo v době sílících obav z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí země prostřednictvím početné ruské menšiny v Estonsku. Obavy o bezpečnost pobaltské země vzrostly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Příští německá vláda bude dle koaliční smlouvy dál podporovat Ukrajinu, spolupracovat s USA, hodlá zpřísnit migrační politiku a podpořit hospodářství.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
