Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Hněv a pobouření dnes ovládly Kryvyj Rih, rodné město ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kde se dnes konaly pohřby některých z dvou desítek obětí, včetně devíti dětí, které o pátečním večeru zabila ruská raketa.
„Nežádáme o soucit. Žádáme hněv světa,“ napsal šéf městské správy Oleksandr Vilkul na sociální síti Telegram.
Jako na „malá sluníčka ve třídě“ vzpomíná učitelka Iryna Cholodová (59) na sedmiletou Arinu a jejího vrstevníka Radyslava, zabité při pátečním útoku. Zavzpomínala, jak byl Radyslav pyšný na to, že se směl zúčastnit školní akce shromažďující krmení pro toulavá zvířata: „Držel tašku jako poklad, chtěl pomoci,“ řekla agentuře AP. Ale po pátku zůstanou „dvě lavice v mé třídě navždy prázdné“, řekla učitelka. „Jak mám říct rodičům, aby vrátili jejich učebnice? Jak mám bez nich učit?“ dodala.
Ruská vojska dnes ostřelovala Konsťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, zabila přinejmenším jednoho člověka a další dva zranila, informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další tři raněné si vyžádaly nálety ruských dronů na Dněpropetrovskou oblasti, oznámila ukrajinská prokuratura.
Šéf městské vojenské správy města Kryvyj Rih Oleksandr Vilkul zveřejnil na platformě Telegram jména a snímky zabitých dětí, z nichž nejmladšímu byly tři roky, jakož i záběry z místní restaurace, kterou v pátek zasáhla ruská raketa Iskander-M. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že útok zabil až 85 vojáků a důstojníků ze zahraničí.
„Rusko lhalo, lže a bude lhát, dokud bude existovat v nynější podobě,“ napsal na facebooku mluvčí ukrajinského generálního štábu Dmytro Lychovij s odvoláním na záběry z restaurace RoseMarine v okamžiku, kdy ji zasáhla ruská raketa. Žádné vojáky NATO nezabila, jak tvrdí Moskva, ale ve vzdálenosti 70 až 100 metrů od restaurace zahynuly dvě desítky civilistů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
