Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poznamenal, že Rusko své vzdušné údery proti Ukrajině zintenzivňuje. „Tlak na Rusko je stále nedostačující a každodenní ruské údery na Ukrajinu jsou toho důkazem,“ uvedl na sociálních sítích a vyzval k zavedení dalších sankcí proti Moskvě.
Ruský soud nařídil hospitalizaci amerického občana Josepha Tatera, který je nyní ve vyšetřovací vazbě. Tater byl zadržen loni 12. srpna poté, co se údajně choval agresivně v jednom z moskevských hotelů. Následně podle vyšetřovatelů fyzicky napadl policistu. Vinu Tater, kterému v případě odsouzení hrozí až pětileté vězení, odmítá. Nyní Taterovi lékaři podle TASS diagnostikovali duševní poruchu.
Tater dříve u soudu řekl, že 18 let byl pronásledován americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a také byl neprávem zatčen. Podle jeho obhájce Tater do Ruska přijel, aby požádal o politický azyl, protože ve Spojených státech „byl pronásledován“. Zadržení kvůli výtržnictví Taterovu snahu získat azyl narušilo.
Ukrajinské letectvo shrnulo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ze 23 raket a 40 ze 109 dronů vyslaných Ruskem. Dalších 53 dronů se podle Kyjeva ztratilo z radaru, podle Reuters to znamená, že se je armádě podařilo odklonit. Ruské ministerstvo obrany ráno na telegramu informovalo o nočním zničení 11 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
