Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Před třemi lety naši bojovníci osvobodili Buču od ruských okupantů. A svět viděl, co ruská okupace skutečně je: lidé zabíjení na ulicích, lidé mučení, hroby na dvorech obyčejných domů. Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání.“ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzpomněl na smutné výročí masakru v Buči.
Moskva a Washington zahájily diskuze o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku. Listu Izvestija to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci. Zahájení jednání s americkými firmami dnes potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko má páté největší zásoby těchto kovů používaných v laserech a vojenské technice na světě, napsala agentura Reuters.
„Kovy vzácných zemin jsou důležitou oblastí spolupráce a samozřejmě jsme zahájili diskuze o různých kovech vzácných zemin a projektech v Rusku,“ řekl Dmitrijev o rozhovorech s USA. Poznamenal, že některé společnosti již o tyto projekty projevily zájem.
Rusko a Spojené státy pokračují v práci nad blíže neurčenými nápady ohledně toho, jak by bylo možné ukončit válku na Ukrajině. Dnes to podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval na rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s NBC News, ve kterém šéf Bílého domu řekl, že je velmi rozzlobený kvůli tomu, že ruský prezident Vladimir Putin zpochybňuje svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.
Trump v rozhovoru s NBC použil slovo „pissed“, které lze do češtiny přeložit například jako „nas*aný“, případně „vytočený“.
Peskov dnes uvedl, že Putin je nadále otevřený kontaktům s Trumpem a že v případě potřeby může být rychle zorganizován telefonní hovor mezi oběma prezidenty. Na tento týden žádný takový telefonát naplánovaný není, dodal Peskov. Nad nápady ohledně možnosti ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo před více než třemi lety, se pracuje, žádné konkrétní věci, o kterých by Peskov mohl informovat, ale nejsou.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
