Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 25 osob a sedm subjektů z Běloruska kvůli jejich podílu na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Oznámila to Rada Evropské unie, tedy členské státy bloku. Na seznamu přibylo mimo jiné devět soudců, kteří vynesli politicky motivované verdikty například vůči lidem protestujícím proti režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka.
„EU zařadila na seznam ústřední volební komisi, jejího místopředsedu a tajemníka a také její členy,“ uvedla Rada EU. Poznamenala, že komise zorganizovala letošní prezidentské volby, které ale nebyly spravedlivé a ani svobodné, neboť se konaly v prostředí represí a porušování lidských práv. Rovněž soudci zanesení na seznam, se podle Rady EU podílejí na útlaku občanské společnosti a demokratické opozice.
Geopolitická rivalita v Arktidě roste, ale spolupráce v tomto regionu je možná, a to i mezi Ruskem a západními státy. Podle agentur to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Je zřejmé, že Spojené státy budou i nadále systematicky prosazovat své geopolitické, strategické, politické a vojenské zájmy v Arktidě, míní Putin. Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa převzít Grónsko jsou podle něho myšleny vážně.
Šéf Kremlu nařídil armádě, aby do roku 2030 prodloužila program obnovy uzavřených vojenských osad v Arktidě, počet ruských vojáků v této oblasti bude podle něho růst, napsala ruská státní agentura TASS. Rusko, které v únoru 2022 vojensky napadlo sousední Ukrajinu, podle svého prezidenta nikdy nikoho v Arktidě neohrožovalo, ale je připravené bránit své zájmy.
Estonský parlament 26. března odhlasoval změnu ústavy, která zbavuje občany zemí mimo EU, především Rusy a Bělorusy, volebního práva v místních volbách, informoval estonský veřejnoprávní rozhlas (ERR). V pobaltském státě žije přibližně 1,3 milionu obyvatel včetně asi 322 700 etnických Rusů, z nichž má podle údajů z roku 2022 asi 90 000 ruské občanství.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
