Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal 28 zraněných, včetně čtyř dětí, uvedl úřadující starosta města na severovýchodě Ukrajiny Artem Kobzar.
„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastrukturní zařízení města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal s tím, že zasaženo bylo centrum oblastního města.
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.
Spojené státy usilují o uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Doufají, že se podaří dohodnout částečné příměří, které by zastavilo údery na energetickou infrastrukturu. Obě strany však stále hlásí pokračující údery.
Ukrajinská delegace dnes očekává další jednání s USA, řekl AFP ukrajinský diplomat. Podobně se vyjádřil i poradce ukrajinského prezidenta Leščenko.
Jednání mezi ruskou a americkou delegací o možnostech zastavení bojů na Ukrajině začala v Rijádu. Krátce po 8:00 to uvedly agentury Reuters a TASS, které to sdělil nejmenovaný ruský představitel. Delegace si udělaly pauzu kolem 12:00 SEČ, uvedly agentury. Podle nich se na schůzce očekává diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu, ukrajinská strana očekává další schůzku s Američany ještě dnes.
Moskvu na jednání podle Kremlu zastupují Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, tedy horní komoře ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda, napsala dnes ráno TASS. Americkou delegaci vedou vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.
Karasin při polední pauze řekl ruské agentuře Interfax, že se jednání vyvíjí kreativně. „Ne každé rozhovory nutně končí rozsáhlým dokumentem či prohlášenním,“ uvedl Karasin s tím, že důležitá je i výměna názorů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
