Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Obrazem: Následky ruského útoku v Kirovohradské oblasti
Čistý zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť se v loňském roce snížil o 14,4 procenta na 1,08 bilionu rublů (zhruba 293 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Za poklesem zisku podle ní stály mimo jiné vyšší úroky u půjček.
„Měl bych upozornit, že ruská centrální banka udržuje v ekonomice velmi vysoké reálné úrokové sazby. V posledních dvou letech byly nejvyšší na světě,“ uvedl šéf firmy Igor Sečin. K poklesu čistého zisku podle něj přispělo rovněž přehodnocení daňových závazků související s letošním zvýšením sazby daně z příjmu.
Spojené státy prodloužily Slovensku výjimku ze sankcí, které loni v listopadu uvalily na ruskou společnost Gazprombank. Ta inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků státní plynárenské společnosti Gazprom. Výjimka, kterou Bratislava získala loni v prosinci, tak nově platí až do letošního května. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena na přelomu roku uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Na začátku letošního ledna se to dotklo takzvané stínové flotily tankerů přepravujících ruskou ropu a ruských ropných společností. Už v říjnu loňského roku potom sankce dopadly právě na Gazprombank.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
