Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Elektrická transformační stanice u Osla se stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Dnes to podle agentury Reuters oznámil provozovatel elektrárenské sítě Statnett, podle kterého do okolí uniklo 50 až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo by za incidentem mohl stát. V minulosti ale norská tajná služba varovala před útoky řízenými Ruskem.
Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzivy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.
BBC připomněla, že Ukrajina zakázala novinářům cesty na kurskou frontu, a proto mají média jen omezenou možnost o dění v oblasti informovat.
Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.
Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Na tu Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
