Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Moskva a Moskevská oblast se v noci na dnešek staly terčem dronového útoku, při kterém byly podle ruskojazyčného servisu BBC poničeny obytné domy. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin podle agentury Reuters uvedl, že protivzdušná obrana zneškodnila čtyři drony, které se snažily na město zaútočit. Záchranné složky pracují na místě, kde dopadly trosky sestřelených letounů, dodal. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů nad Balašichou na východním předměstí ruského hlavního města, další se zřítil jižně od Moskvy. Trosky sestřelených dronů dopadly na staveniště a na rozestavěný dům. Nikomu se nic nestalo.
BBC uvádí, že před 02:00 (01:00 SEČ) z moskevského letiště Vnukovo po jednání s ruskými představiteli zřejmě odletěl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Není jasné, zda se sešel se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. O několik hodin později byl provoz na Vnukovu dočasně zastaven kvůli hrozbě dronového útoku.
Ruští představitelé podle zdrojů agentury Reuters dali svým americkým protějškům najevo, že nechtějí, aby byl do vrcholných jednání o ukončení války na Ukrajině zapojen Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Nejmenovaný americký představitel Reuters sdělil, že tato žádost nebyla vyslyšena, a odvolal se přitom na skutečnost, že Kellogg vyslal na poslední schůzku v Saúdské Arábii vysoce postaveného člena svého štábu Eliho Rosnera. Sám tam ovšem nebyl, a ani na jednání s Ukrajinci.
Naopak NBC News s odvoláním na zdroje z ruské i americké administrativy uvádí, že Kellogg skutečně byl odstaven.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě.
Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
