Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v západoruské Kurské oblasti. Uvedl to dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn.
Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.
Česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Řekl to dnes při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci při příležitosti 26 let od vstupu Česka do NATO.
Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému, a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14.000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka. „A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.
Vláda je schopna efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty. Armáda potřebuje modernizaci, řekl dnes v Žatci na Lounsku premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
