Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.
Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.
„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.
Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.
„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
