Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.
Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.
Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.
„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
