Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Z Oděské a také Chersonské oblasti jsou po nočních úderech a ostřelování hlášeni dva zabití civilisté. Sedmasedmdesátiletý muž podle úřadů zahynul ve vsi nedaleko Oděsy a pětapadesátiletý muž v Chersonu. Další lidé jsou zranění.
Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS dnes ohlásilo mimo jiné údery na ukrajinská vojenská letiště, ropné sklady, výrobní místa a kontrolní stanoviště pro drony nebo základnu člunů. Konkrétní místa neuvedlo. Informovalo také o dobytí obce Pryvilne v ukrajinské Doněcké oblasti.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, píše, že se ukrajinským vojákům podařilo zatlačit Rusy u vesnice Zapadne v Charkovské oblasti a také u vsi Uspenivka v Doněcké oblasti.
Běloruský prezident Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.
„Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským,“ řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. „Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete,“ dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.
Prezident Petr Pavel přivítal dnes na zámku ve Slavkově u Brna slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Jednat mají o politické situaci ve světě i vzájemné přeshraniční spolupráci.
Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
