Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajina podle ruské státní tiskové agentury TASS na ruské regiony v noci na dnešek vyslala 18 dronů. Protivzdušná obrana je podle ruského ministerstva obrany všechny sestřelila. Deset dronů podle ministerstva útočilo v Rostovské oblasti, tři ve Voroněžské, dva v Samarské a tři další v Kurské, Belgorodské a Astrachaňské oblasti.
TASS dále informoval, že v Rostovské oblasti po útoku dronů hořel ropovod. Podle úřadů hasiči požár zlikvidovali a nikdo nebyl zraněn. Odpoledne ukrajinská armáda uvedla, že na zařízení zaútočila, protože ho Rusko využívá k zásobování invazní armády.
Šéf polské vlády Tusk na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil podle agentury Reuters přerušení dodávek americké pomoci do země, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
„Je to velmi důležité rozhodnutí a situace je velmi vážná,“ řekl dnes mluvčí polské diplomacie novinářům v reakci na Trumpovo rozhodnutí. “Tato věta může sice znít banálně, ale má velký politický význam - rozhodnutí bylo učiněno bez jakýchkoli informací, bez konzultací, a to ani se spojenci v NATO, ani se skupinou Ramstein, která se podílí na podpoře Ukrajiny," upozornil Wronski.
Podle lidí obeznámených se situací Rusko souhlasilo s tím, že bude administrativě prezidenta Donalda Trumpa pomáhat při komunikaci s Íránem v otázkách, jako je jaderný program islámské republiky a její podpora regionálních protiamerických zástupců, informovala agentura Bloomberg.
Trump tento zájem v únoru v telefonickém rozhovoru předal přímo prezidentu Vladimiru Putinovi a vrcholní představitelé jeho administrativy o této záležitosti jednali se svými ruskými protějšky na jednáních v Saúdské Arábii o několik dní později, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí v Moskvě, kteří odmítli být jmenováni kvůli citlivosti této otázky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
