Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce v úterý seznámit členské státy se svým plánem posílení evropského obranného průmyslu a navýšení vojenských kapacit Evropské unie. Dnes o tom informoval deník The Guardian.
Von der Leyenová byla jedním z účastníků nedělního summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Po jeho ukončení prohlásila, že Evropa nutně potřebuje zbrojit. "V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu," prohlásila v neděli.
Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Starmerův mluvčí dnes podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.
Zmíněné měsíční příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes zvyšuje. Vzhůru ji tlačí nejistota ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a silná poptávka, uvedla agentura Reuters. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 12:30 SEČ připisovala přes čtyři procenta a nacházela se nad 46 eury (zhruba 1160 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
