Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko trvale zakázalo vstup do země devíti japonským občanům. Na prvém místě ruské „černé listiny“ je ministr zahraničí Takeši Iwaja. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Jde podle něj o odvetu za japonské sankce uvalené Tokiem na Moskvu kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Ta pokračuje již čtvrtým rokem.
Ministr zahraničí Jan Lipavský si odpoledne telefonoval se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem, hovořili i o transatlantické spolupráci. Dosažení trvalého míru na Ukrajině společně s USA zůstává prioritou, uvedl.
Dobrý rozhovor s @SecRubio. Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 3, 2025
Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. 🇨🇿🤝🇺🇸 pic.twitter.com/wLpaGCqaHR
Hlavní velitel ukrajinských sil generál Oleksandr Syrskyj dnes oznámil, že na dobu vyšetřování ruského útoku na cvičiště v Dněpropetrovské oblasti odvolal z funkcí velitele výcvikového střediska a velitele vojenské jednotky, jejíž cvičiště zasáhla ruská raketa. Nařídil také prověřit, jak se plní dřívější rozkazy ohledně včasného varování před raketovým útokem a zákazu rozmisťovat vojáky a vést porady na otevřeném prostranství či na nepříhodných místech. Ani Syrskyj neupřesnil, kolik mrtvých a raněných si ruský útok vyžádal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
