Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Začala nová éra bezohlednosti. Dnes to v reakci na páteční roztržku mezi prezidenty Spojených států a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Zdůraznila, že není žádných pochyb o tom, že Ukrajina je obětí a Rusko agresorem. Baerbocková rovněž vyzvala k masivním investicím do evropské obrany a k další pomoci napadené Ukrajině.
"Naše zděšení je větší než dříve," řekla německá ministryně zahraničí k vyhroceným scénám z Bílého domu. Poznamenala, že spor jasně podtrhl to, že započala nová éra bezohlednosti. "Musíme více než kdykoli jindy bránit sílu práva před právem silnějšího, jinak už nebude moci žádná svobodná země v klidu spát, pokud má silnějšího souseda," řekla.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes označila za totální politické a diplomatické selhání Kyjeva páteční návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě. Podle ní se v Bílém domě choval "nehorázně drze" a znovu prokázal, že je posedlý pokračováním války. Tu začalo Rusko napadením Ukrajiny před třemi lety.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo 103 ze 154 dronů a že dalších 51 z radarů zmizelo zřejmě díky obrannému rušení. AFP nicméně upozornila na to, že v této bilanci je rozpor, neboť ukrajinské regionální úřady ohlásily oběti.
V Oděské oblasti na jihu Ukrajinu zahynul jeden člověk a další tři utrpěli zranění. V Charkově na severovýchodě země zůstalo po dronovém útoku nejméně 12 zraněných, v Chersonu na jihu pak další dva.
Mrtvé ohlásily úřady také v Doněcké oblasti, která je z velké části pod ruskou okupací. Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin později podle The Kyiv Independent upřesnil, že zahynuli čtyři lidé a šest dalších bylo zraněno.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
