Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Děkuji, Ameriko, děkuji za vaši podporu, děkuji za tuto návštěvu. Děkuju prezidentu Trumpovi, Kongresu a americkému lidu. Ukrajina potřebuje spravedlivý a trvalý mír a na tom přesně pracujeme,“ napsal po schůzce v Bílém domě Zelenskyj na platformě X.
Ke schůzce Zelenského a Trumpa se začínají vyjadřovat také čeští politici. Takto se nechová prezident USA, ale gauner, reagoval Bartošek na Trumpovo vyjádření o Zelenském. Podle Ženíška nelze být na straně Ukrajiny i Ruska. Zelenskyj není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump - Putin, které spojuje snaha si z Ukrajiny něco urvat, uvedl Rakušan.
Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) ukázal Trump v přímém přenosu, že pro své ego klidně obětuje Ukrajinu a z hrdiny udělá viníka. „Dva nejvyšší představitelé USA právě křičeli na prezidenta národa, který nesmírně trpí, že se má přestat bránit. Evropa musí začít okamžitě jednat - tvrdě, ve prospěch Ukrajiny, tedy i nás, a bez emocí,“ uvedla.
Podporu Ukrajině dali dnes večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda polské vlády Donald Tusk. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři.
Macron na konci své návštěvy Portugalska podle agentury zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu prezidenta Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron novinářům v portugalském Portu.
Polský premiér Donald Tusk na síti X po vyhrocené schůzce Zelenského s Trumpem Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ reagoval na sociální síti X Tusk.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
