Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko překazilo pokus o atentát na pravoslavného kněze Tichona, který je krymským metropolitou blízkým prezidentu Vladimiru Putinovi. Uvedla to dnes ruská tajná služba FSB, podle níž za zmařenou akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka.
Tichon má dlouhá léta blízké vztahy s Putinem a média o něm píší jako o prezidentově zpovědníkovi. Předloni byl jmenován metropolitou na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014.
FSB podle Reuters tvrdí, že zadržela jednoho Ukrajince a jednoho Rusa, kteří od poloviny loňského roku osnovali plán na Tichonovu likvidaci. Chtěli jej zavraždit v Moskvě a měli připraveno podomácku vyrobené výbušné zařízení, uvedla rozvědka. K plánu se podle ní přiznali. Kyjev se k obvinění nevyjádřil, informovala agentura Reuters. Podobná prohlášení stran probíhajícího válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 208 dronů, z nichž 107 se podařilo sestřelit a dalších 97 nedoletělo do cíle, zřejmě pod vlivem rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Ruské útoky na ukrajinskou energetiku si vynutily havarijní vypínání elektřiny v pěti regionech, oznámila společnost Ukrenerho podle agentury Unian.
Noční nálety ruských dronů způsobily požáry v Záporoží a Mykolajivu, dvou oblastních centrech na jihovýchodě, resp. jihu Ukrajiny. V Záporoží dron zasáhl výškovou budovu, zranění utrpěla dvaaosmdesátiletá žena, napsal server BBC News s odvoláním na záchranáře. V Mykolajivu podle úřadů trosky dronu poškodily sklad a zapálily automobil.
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie a České republiky. Zúčastnit se mají i zástupci Polska, Nizozemska či Španělska.
Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.
Dá se očekávat, že je britský premiér bude informovat i o svém čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Za Trumpem v týdnu přicestoval také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
