Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dva v úterý zadržení Francouzi se přiznali k pondělnímu útoku na ruský konzulát v Marseille na jihu Francie. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvedla s odvoláním na tamní prokuraturu agentura Reuters.
Státní zastupitelství už v úterý sdělilo, že jde o „významné osoby“. Podle místního deníku La Provence dotyčné v pondělí večer spatřila policie na demonstraci na podporu Ukrajiny.
Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.
ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
V Kyjevské oblasti při náletu ruských dronů zahynul jeden člověk, další dva utrpěli zranění, informoval šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Tělo oběti našli hasiči při hašení požáru rodinného domu. Šéf oblastní správy informoval o zraněných a o poškození nejméně pěti rodinných domů a dvou obytných budov. Také zveřejnil záběry zachycující noční práci hasičů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
