Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Severské a pobaltské země se dnes zavázaly zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání ruské invazi. Oznámení přichází v době, kdy jsou vedoucí představitelé těchto zemí spolu s dalšími evropskými lídry v Kyjevě na setkání, které zorganizoval v den třetího výročí napadení své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O společném prohlášení severských a pobaltských států informuje agentura AFP.
Tato skupina zemí se zavázala poskytnout Ukrajině další podporu, zejména v podobě „vybavení a výcviku pro vojenskou jednotku velikosti brigády“ a investicemi do ukrajinského obranného průmyslu. Podle norské vlády by se brigáda, kterou země pomohou vyzbrojit a vycvičit, měla skládat z 3000 až 5000 vojáků.
„Výsledek války bude mít zásadní a trvalé dopady na evropskou a transatlantickou bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti Finska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny a premiéři Dánska, Estonska, Islandu, Norska a Švédska.
Výdaje na obranu je třeba navýšit podle premiéra Petra Fialy (ODS) na minimálně tři procenta hrubého domácího produktu během několika dalších let. Peníze musí být utraceny rozumně a účelně, uvedl v dnešním projevu k občanům. Je podle něj také třeba, aby Evropská unie změnila fiskální pravidla, která umožní další obrovské investice do obrany a bezpečnosti. Na její posílení by mohlo jít nepoužitých 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) z Fondu obnovy, míní premiér.
K další vojenské podpoře Ukrajiny je třeba využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, uzavřel Fiala výčet možných zdrojů k financování obrany a bezpečnosti.
Více čtěte ZDE.
„Ukrajina už tři roky s obdivuhodnou odvahou bojuje proti agresorovi – Rusku. Za suverenitu a svobodu,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macon na síti X.
„Naše podpora Ukrajiny zůstane neochvějná. Jsem ve Washingtonu, abych to znovu potvrdil a postoupil vpřed s prezidentem Donaldem Trumpem a našimi spojenci,“ dodal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
