Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
„Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Francie je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, píše Reuters.
Valné shromáždění OSN dnes většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska. Rezoluce navržená Ukrajinou a Evropou potvrzuje „závazek OSN vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny“, píše web stanice BBC.
Několik desítek lidí dnes před velvyslanectvím USA v Praze protestovalo proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu a požadovalo, aby se EU sjednotila v pomoci válkou zasažené země. Podle nich už není možné s podporou USA nadále počítat. Od počátku konfliktu dnes uplynuly tři roky.
Trump se v posledních dnech ostře vymezuje vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Také prohlašuje, že USA se nezapojí do dohledu nad dodržováním případného míru na Ukrajině. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu, a i dnes dávali najevo, že přítomnost amerických mírových jednotek považují za důležitou.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
