Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard Kč), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Za americkým prezidentem Donaldem Trumpem stojí slovenský premiér Robert Fico. Ve svém pátečním projevu na akci CPAC amerických konzervativců ospravedlnil ruskou agresi a obvinil prezidenta Ukrajiny z neochoty uspořádat volby. Stejně tak stojí za prohlášením, že Zelenskyj „válku skutečně potřebuje“.
„Nikdo nezpochybňuje, že ruské použití vojenské síly na Ukrajině bylo porušením mezinárodního práva. Rusko k tomu však mělo vážné bezpečnostní důvody, protože bylo dlouhou dobu uváděno v omyl ohledně rozšíření NATO,“ uvedl Fico v patnáctiminutovém projevu. Píše o tom například server Ukrajinska pravda.
Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu, který má ČTK k dispozici, lituje „tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu“ a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje „rychlý konec“ konfliktu a „trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem“.
V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
