Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Polský premiér Donald Tusk vyzval k posílení bezpečnosti na hranici EU s Ruskem, placení pomoci Kyjevu ze zmrazených ruských aktiv a změně pravidel pro financování obrany.
Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.
Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na pondělním virtuálním summitu G7 podle FT rovněž zatím nebyla dohodnuta.
Minulý týden se Trump nechal slyšet, že bylo chybou vyloučit Rusko ze skupiny vyspělých ekonomik. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Organizace Reportéři bez hranic (RSF) v Paříži uspořádala protest proti věznění ukrajinských novinářů v Rusku. Na náměstí Republiky v Paříži rozložili dvě desítky rakví. „Jedna ukrajinská žurnalistka zemřela v Rusku ve vězení, 19 jich tam je nadále zavřených,“ říká transparent. „Je potřeba čekat na jejich smrt, než se začne jednat?“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
